Dnes jsme s 8. A v rámci Dne pro školu pozvali koučku, lektorku a facilitátorku v jedné osobě – Michaelu Holišovou, která nám poodkryla tajemství jednotlivých typů osobností. A to i přesto, že jsme si prakticky celé dvě vyučovací hodiny „jen“ hráli. Paní lektorka si pro nás připravila několik aktivit, na kterých jsme si vyzkoušeli, že každý jsme opravdu jiný, vidíme věci kolem sebe jinak a že je to takto v pořádku.
Nejdříve jsme měli vytvořit ze šesti kostiček lega kachnu. Někteří z nás vylepšovali svou kachnu, ačkoli zadání znělo jasně – cokoli postavíte a označíte za kachnu, bude kachna. Na této aktivitě jsme si ukázali, že někdy vkládáme zbytečně moc energie do věcí, které už pro nás nejsou užitečné a potřebné. Poté jsme z rozdaných kartiček s tvrzeními měli hledat ta, která na nás sedí, a na základě nich se seskupit v kruhu na plachtu s jednotlivými typy osobností a jejich vlastnostmi. Došli jsme k závěru, že jsou stejně důležití jak ti, kteří mají nápad, tak ti, kteří jsou orientováni na výsledek, ti, kteří spolupracují s ostatními, a v neposlední řadě také ti, kteří nakonec vše dotáhnou do úspěšného konce.
Při poslední sebepoznávací aktivitě šlo pak šlo o to položit v šesti lidech dřevěnou tyčku na zem, přičemž se všichni členové skupiny museli dotýkat jedním konečkem prstu. Ze začátku se tato činnost zdála jako „brnkačka“, později jsme na vlastní kůži zažili, že to tak snadné rozhodně nebude. Po mnoha pokynech a výkřicích typu „dolů“, „kdo to zvedá“, „proč to zvedáš“ se nakonec dvěma skupinám ze tří tyčku podařilo po více než 7 minutách položit. Co z toho pro nás vyplynulo? Hledat viníka a opakovat již známé instrukce zkrátka a jednoduše nefunguje. A také že čím více je do nějakého projektu zapojeno lidí, tím je komplikovanější dosáhnout společného cíle. Pro zdárný výsledek je třeba se v týmu sladit, uklidnit, naslouchat ostatním a spolupracovat s nimi.
Děkujeme Michaele Holišové a budeme se těšit na případné další setkání.
Mgr. Petra Moravcová
