PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ
Obecná ustanovení
1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád) jsou součástí školního řádu.
2. Hodnocení žáků upravuje:
- zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění
- vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění
- vyhláška č 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a mimořádně nadaných, v platném znění.
3. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci/žákyně (dále“žáci“) a zákonní zástupci byli o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka včas informováni.
4. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm (klasifikací), slovně nebo kombinací obou způsobů. U žáků s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
5. Součástí hodnocení je i sebehodnocení žáků.
I. Získávání podkladů pro hodnocení
1. Při celkovém hodnocení přihlíží učitel/ka (dále „učitel“) k věkovým zvláštnostem žáka i k dalším okolnostem, které ovlivnily zhoršení výsledků žáka.
2. Podklady pro hodnocení jsou získávány zejména: soustavným sledováním výkonů žáka, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,…), analýzou výsledků různých činností žáka, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.
3. Žák musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého období.
4. Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, poukazuje na klady a zdůvodňuje nedostatky hodnocených projevů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných prací oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení, žákovi a jeho zákonnému zástupci prostřednictvím zápisů do žákovské knížky.
5. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka (nemoc, léčebný pobyt, sportovní reprezentace apod.) je žák po návratu do výuky zkoušen v jednotlivých předmětech po vzájemné dohodě s vyučujícími – termín zkoušení stanoví učitel.
6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušení rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok.
O termínu kontrolní písemné práce většího rozsahu informuje vyučující žáky s dostatečným předstihem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu písemnou zkoušku uvedeného charakteru.
7. Učitel vede soustavnou evidenci hodnocení žáka tak, aby mohl vždy doložit věrohodnost i způsob získání známek.
8. Informace o žákovi jsou zákonným zástupcům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo individuálních pohovorech.
9. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje vyučující předmětu zákonného zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem.
II. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími způsobem přiměřeným věku žáků.
2. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.
3. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:
- co se mu daří
- co mu ještě nejde, jaké má rezervy
- jak bude pokračovat dál.
4. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
III. Hodnocení chování
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
1. Pochvaly a jiná ocenění:
- pochvala třídního učitele
- za dlouhodobou úspěšnou práci
- za výrazný projev školní iniciativy
- za zapojení do školních kol soutěží
- za výrazné zlepšení prospěchu apod.
- pochvala ředitele školy
uděluje ředitel školy žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby po projednání v pedagogické radě;
- za úspěšnou reprezentaci školy (na úrovni okresní, krajské, celorepublikové)
- za mimořádný projev lidskosti
- za záslužný a statečný čin
- za mimořádně úspěšnou práci
2. Kázeňská opatření
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi udělit:
- napomenutí třídního učitele – uděluje třídní učitel za méně závažné přestupky proti školnímu řádu (orientačně: občasné zapomínání pomůcek a domácích úkolů, nenošení žákovské knížky 5x za čtvrtletí, vyrušování v hodinách, nevhodné chování k vyučujícímu apod.)
- důtka třídního učitele – uděluje třídní učitel za opakované méně závažné přestupky proti školnímu řádu(orientačně: časté zapomínání pomůcek a domácích úkolů, nenošení žákovské knížky 8x za čtvrtletí,1 neomluvená hodina, opakované pozdní příchody v součtu 45 minut, opakované vyrušování v hodinách). Udělení důtky třídního učitele je bezprostředně oznámeno řediteli školy.
- důtka ředitele školy – uděluje ředitel školy na základě podnětu vyučujících a po projednání v pedagogické radě za pokračující přestupky nebo zvlášť hrubý prohřešek žáka proti školnímu řádu (orientačně: úmyslné poškození školního majetku, neomluvená nepřítomnost opakovaně, svévolné opuštění budovy školy).
3. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění, uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Třídní učitel neprodleně zaznamená udělení výchovných opatření do dokumentace školy.
3. Hodnocení chování žáků v případě použití klasifikace
Hodnocení chování klasifikačním stupněm navrhuje třídní učitel po projednání se všemi vyučujícími a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kriteriem pro hodnocení chování je dodržování pravidel školního řádu s přihlédnutím k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
Kriteria pro hodnocení chování žáků v případě použití klasifikace:
- stupeň 1 (velmi dobré) – žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
- stupeň 2 (uspokojivé) – Chování žáka je v závažném rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu. I přes důtku ředitele školy narušuje vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
- stupeň 3 (neuspokojivé) – chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Žák se dopustí takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena bezpečnost a zdraví jeho i jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem vzdělávací činnost školy. Není pravidlem, že žák musel již mít udělen druhý stupeň z chování, záleží na závažnosti přestupku.
IV. Hodnocení prospěchu
1. Hodnocení určuje úroveň znalostí, dovedností a snahy žáka ve vyučovacích předmětech. Hodnocení provádí vyučující, který příslušný předmět vyučuje.Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů.
2. Pro potřeby průběžného hodnocení s použitím klasifikace se vyučovací předměty dělí do tří skupin:
- Předměty s převahou teoretického zaměření
- Předměty s převahou praktických činností (pracovní a technické činnosti, informatika)
- Předměty s převahou výchovného zaměření
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
1. stupeň (výborný) – žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
2. stupeň (chvalitebný) – žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
3. stupeň (dobrý) – žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Grafický projev je méně estetický s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
4. stupeň (dostatečný) – žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby a myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností a grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
5. stupeň (nedostatečný) – žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost
myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
1. stupeň (výborný) – žák soustavně projevuje kladný vztah k práci a praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby procesu, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví a aktivně se stará o životní prostředí. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
2. stupeň (chvalitebný) – žák projevuje kladný vztah k práci a praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech i způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci a pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví a stará se o životní prostředí. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
3. stupeň (dobrý) – žák projevuje vztah k práci a praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. K údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel musí být často podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
4. stupeň (dostatečný) – žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci a k praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti a na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví a o životní prostředí. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
5. stupeň (nedostatečný) – žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedostatečné, neúplné a nepřesné. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví a nedbá na ochranu životního prostředí. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
1. stupeň (výborný) – žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální a procítěný. Osvojené dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
2. stupeň (chvalitebný) – žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.
3. stupeň (dobrý) – žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se u nich chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
4. stupeň (dostatečný) – žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
5. stupeň (nedostatečný) – žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je převážně chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
- 1- výborný
- 2- chvalitebný
- 3- dobrý
- 4- dostatečný
- 5- nedostatečný
Stupeň prospěchu se neurčuje na základě aritmetického průměru.
4. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
- prospěl(a) s vyznamenáním – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem (dále „ŠVP“) hodnocen na vysvědčení stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů není vyšší než 1,5 a chování je velmi dobré, v případě slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst.2 vyhlášky č. 48/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů
- prospěl(a) – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením
- neprospěl(a) – je-li v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením
- nehodnocen(a) – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
5. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených ŠVP a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
6. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
7. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
8. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
9. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
10. Žák, který na daném stupni základní školy dosud neopakoval ročník a na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, koná opravné zkoušky. Podrobnosti konání opravných zkoušek stanoví školský zákon.
11. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
.V. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění, vyučující respektují a uplatňují doporučení pedagogicko-psychologického vyšetření žáků.
2. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
3. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
5. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
6. Pokud je ve třídě vzděláván individuálně integrovaný žák, vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám vedoucí k jeho všestrannému rozvoji.
VI. Použití slovního hodnocení
1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
4. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ŠVP hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména
ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů,ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Výsledky vzdělávání žáka na konci 1.pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
4. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení
| Prospěch | |
| Ovládnutí učiva | |
| 1 – výborný | ovládá bezpečně |
| 2 – chvalitebný | ovládá |
| 3 – dobrý | v podstatě ovládá |
| 4 – dostatečný | ovládá se značnými mezerami |
| 5 – nedostatečný | neovládá |
| Myšlení | |
| 1 – výborný | pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný |
| 2 – chvalitebný | uvažuje celkem samostatně |
| 3 – dobrý | menší samostatnost v myšlení |
| 4 – dostatečný | nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou |
| 5 – nedostatečný | odpovídá nesprávně i na návodné otázky |
| Vyjadřování | |
| 1 – výborný | výstižné a poměrně přesné |
| 2 – chvalitebný | celkem výstižné |
| 3 – dobrý | myšlenky vyjadřuje ne dost přesně |
| 4 – dostatečný | myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi |
| 5 – nedostatečný | nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně |
| Celková aplikace vědomostí | |
| 1 – výborný | užívá vědomostí a dovedností spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s jistotou |
| 2 – chvalitebný | dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb |
| 3 – dobrý | řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby |
| 4 – dostatečný | dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává |
| 5 – nedostatečný | praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí |
| Aktivita, zájem o učení | |
| 1 – výborný | aktivní, učí se svědomitě a se zájmem |
| 2 – chvalitebný | učí se svědomitě |
| 3 – dobrý | k učení a práci nepotřebuje větších podnětů |
| 4 – dostatečný | malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty |
| 5 – nedostatečný | pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné |
| Chování | |
| 1 – velmi dobré | Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. |
| 2 – uspokojivé | Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. |
| 3 – neuspokojivé | Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. |
Závěrečná ustanovení
1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou zpřístupněna na informační nástěnce u ředitelny školy a na www.zstgm.opava.cz .
2. Pedagogičtí zaměstnanci školy byli s těmito pravidly prokazatelně seznámeni na provozní poradě před zahájením školního roku.
3. S pravidly pro hodnocení výsledků jsou žáci seznamováni pravidelně na začátku školního roku. Seznámení je zaznamenáno v třídní knize.
4. Tato pravidla pro hodnocení výsledků žáků jsou účinná od 1. 9. 2013
V Opavě dne 1. 9. 2013 Mgr. Aleš Moravec ředitel školy
